Mariazell

Návštěva Mariazell

Dne 1. Června jsme se vydali na zájezd do nejslavnějšího poutního místa ve střední Evropě Mariazell.
V autobuse nás seznámil hustopečský pan děkan Pavel Kafka s historií poutního místa Mariazell.
Ve 12 století mnich Magnus z benediktinského kláštera vyřezal sošku Panny Marie z lipového dřeva, postavil ji ve své cele (Zell – odtud název – Mariazell). V roce 1200 nechal markrabě Jindřich Moravský vybudovat první kostel, jako poděkování za uzdravení z těžké nemoci. Po Slovanech zde nalezli zalíbení i Maďaři, následně pak i Rakušané. V dnešní podobě chrám stojí přibližně od 17 století. V roce 1907 byl kostel povýšen na baziliku.
Při vstupu do baziliky upoutá ve středu nádherný oltář se sochou Panny Marie, oděnou do vzácného šatu, na pravé straně má zlatou růži, kterou věnoval papež Jan Pavel II. Postranní kaple na pravé straně – je „česká kaple“ s kopií pražského Jezulátka. Prohlédli jsme si nádherný interiér, který vytvořili nejvýznamnější umělci té doby, uměleckým dílem jsou varhany. Hlubokým zážitkem byla mše svatá, kterou celebroval náš pan děkan.
Pokračovali jsme do kaple, kde jsme zapálili svíčku za své nejbližší. Další naše kroky vedli do prudkého kopce pro zázračnou vodu, kterou jsme si načerpali i pro své nejbližší domů. Pokračovali jsme na křížovou cestu. Odtud byl nádherný výhled na městečko Mariazell, i když přes clonu deště. Celou cestu nás doprovázel vydatný a vytrvalý déšť. Do autobusu jsme přišli mokří a prokřehlí. Tady nás zahřála specialita pana řidiče Dufka „babský mls“.
Další zastávka byla u malého, ale krásného Mariánského vodopádu. Ještě jsme měli v plánu procházku kolem jezera Erlafsee. Vzhledem k vytrvalému dešti, jsme jen projeli po břehu a litovali, že nemůžeme zblízka vidět čistou vodu.
Vydali jsme se na zpáteční cestu, cestou jsme se zastavili nakoupit čokoládky svým vnoučátkům – vždyť byl den dětí.
Domů jsme se vrátili zmoklí, ale spokojení, se spoustou zážitků.
52 členů Svazu tělesně postižených, ČR, os.s, místní organizace Hustopeče